Honza Marcinek

Na to, že ta kniha je stará přes 30 let, má pořád co říct i v dnešní moderní době. Je to kniha plná zajímavých insightů a přístupů ke strategii v době, kdy japonské značky začaly ovládat konzumní svět. U některých pasáží si občas řeknete, zda se touhle knihou neřídí Elon Musk, protože některé postupy můžete vidět u jeho společností.

Na knihu How Not to Plan jsem dlouho čekal, ale to čekání se nakonec vyplatilo. Z původního dvouletého projektu, během kterého mělo být v časopise AdMap publikováno 24 článků, protože se autoři obávali, že pak už nebudou mít co říct, neměli Les Binet a Sarah Carter problém psát další čtyři roky. Díky tomu bylo publikováno více než 60 článků a ty si nyní můžete přečíst v krásně poskládané knize.
Les Binet a Sarah Carter jsou žijící legendy plánování a vy se můžete poučit z jejich mnohaleté praxe v jedné z nejkreativnějších agentur na světě. Články jsou srozumitelné a místy zábavné, že by si je měl přečíst každý. Nejen planneři. Protože kniha není jen o plánování. Každý si tam najde svoje a uvědomí si možná i některé chyby, které dělá. Takže pokud se ke knize dostanou marketingový ředitelé, kreativní ředitelé, analytici, accounťáci a další, tak to bude jedině dobře.
A nemusíte se bát, že se jedná o další marketingovou či motivační knihu, která vám nabízí zaručené rady, jak dělat úspěšné kampaně. Naopak sdílejí některé své chyby, kterých se dopustili, abyste se nespálili i vy. Co mi však kniha dala nejvíc, je to, že jsem v lecčem žil v mýtech a díky praktickým checklistům za některými články vím, na co si teď dávat pozor. To je důvod, proč se ke knize budu neustále vracet.

I přesto, že ta kniha je 20 let stará, tak je tam spoustu základních informací, které platí i dnes. První dvě třetiny jsou v podstatě povinností pro každého stratéga. Zbytek už se zaměřuje na nová média (tehdy se začaly objevovat první online reklamy), takže některé věci se teprve vyvíjely a je zde popsaný i způsob, jak by planneři měli přistupovat například i k designu nebo PR. Velmi zajímavá je samozřejmě i část věnovaná tehdy novému mediálnímu plánování v reklamní agentuře.
Zde je několik zajímavých výtažků z knihy:

“Advertising agencies, unlike research and consulting companies, have always had to both solve the problem and create the solution. We have always had to take responsibility for the quality of both the input (strategy) and the output ( execution). Our hearts and our minds therefore are uniquely in the right place.” - MT Rainey

“The good planner works along similar lines as a doctor: listening carefully to his or her client, noting the unsaid as well as the spoken report, looking for the clues. Then probing for other explanations, clarification, more information, personal views. The point of this analogy is that, just as with the investigation of an illness or ailment, the exploratory nature of the strategic process begins and ends at a very definite point. Whilst the planner (like the doctor) may enter the process some way down the line, his or her first task is to go back to the beginning and define the problem in the clearest possible terms. Only then can he or she start to broaden out the investigation of possible causes – possibly casting the net very wide. And then at some point comes the need for distillation as the planner moves into a more prescriptive mode: identifying and evaluating possible treatments as he or she starts to move towards a solution.” - Leslie Butterfield

“Experience teaches good planners that the best defined business problems generally lead to the quickest and most appropriate advertising solutions.” - Leslie Butterfield

“Planning is excellent when we all remember why we are doing this in the first place; collectively to produce great advertising which elicits the right response from the consumer.” - autor neznámý

“From a client's point of view the planner is often perceived to be in a unique position of trust. The planner did not write the creative work and so is expected to be less emotional about it. The planner is not selling the creative work and so is expected to be more objective. This position of trust allows the planner the potential to get closer to the client's business that anyone else on the team.” – Paul Edwards

Tak jsem ji konečně našel - nejlepší kniha o strategii a plánování. Zatím. V tuto chvíli se pro mě jedná o #1 knihu, co se týče popisu toho, o čem plánování vlastně je, a jak správně přistupovat k plánování reklamy. Je to v podstatě kniha, kterou by měl číst každý, kdo se o strategii reklam zajímá a chtěl by se tomu věnovat. Jsou v ní veškeré základy, které je třeba znát.

Krásná knížka o lásce, která vám ukáže, že na pohlaví nezáleží. Chlap prožívá lásku stejně, ať už se zamiluje do ženy nebo muže. Všímá si náznaků a vykládá si je různými způsoby. Někdy špatně, někdy správně. Přeci jen u první lásky nemůžete vědět, jak si vykládat náznaky, když jste je předtím nikdy neprožili. Filmová adaptace se držela knihy téměř ve všem, ale jedině kniha vám doslova popíše, co se honí klukovi hlavou. A proto knize dávám plný počet.

Byl jsem na pochybách, zda nedat čtyři hvězdičky, protože Foer v této knize měl také svůj styl, který jsem si oblíbil v knize Příšerně nahlas a k nevíře blízko. Ale přeci jen se občas objevily nudnější pasáže, kdy jsem měl chuť knihu odložit, takže zůstávám u třech hvězdiček. Nicméně by hodnocení nemělo odradit další čtenáře od jejího přečtení. Z popisování scén během druhé světové války mrazí v zádech.
A já se konečně můžu podívat na film pro srovnání :)

To, co mi nesedělo na knize Myšlení, rychlé a pomalé od Kahnemana, mi zcela vynahradila tahle knížka. Phil Barden velmi poutavě, přehledně a do hloubky rozebírá chování člověka z marketingového pohledu. Kniha je rozdělena do šesti kapitol a z každé si toho člověk odnese hodně a začne uvažovat i nad sebou samým. Povinná literatura pro stratégy.

Velmi zajímavá kniha o tom, jak ve skutečnosti někteří významní umělci namalovali svá díla. Používali různé nástroje, které jim pomáhali k namalování různých detailů, že pak obrazy vypadaly téměř jako fotografie.
Nicméně tyto optické pomůcky nevytvářejí výraz - vytvářejí jen obrazy a jsou prostředkem měření. Umělec zůstává odpovědný za celkové pojetí a musí být velmi dovedný, aby se vyrovnal s technickými obtížemi a přetvořil odraz v malbu.
Díky knize začnete objevovat překvapující podobnosti mezi umělci, které byste normálně nijak nespojovali. Takže pro milovníky umění je to velmi poučná kniha.

Velmi jednoduchá a čtivá kniha, která je vhodná pro stratégy (ale i pro další lidi z marketingu), protože vám ukáže šest principů, jak stavět reklamní kampaně. V podstatě si díky této knize uvědomíte, že šiřitelný obsah kombinací nápadu a strategie. Klienti by si díky této knize uvědomili, že pokud chtějí ten svůj virální hit, tak by po agentuře neměli vyžadovat nějaký šílený nápad. V samotné knize je i několik příkladů, jak něco hodně sledovaného ve skutečnosti nemělo vůbec žádný vliv na zvýšení prodeje produktů značky.
Co se mi na této knize velmi líbilo byla právě ta srozumitelnost, že i člověk mimo reklamu pochopí principy šiřitelnosti úspěšných kampaní. Takže vřele doporučuji.

Nedávám tři hvězdičky proto, že by kniha byla nějak špatná. Je velmi zajímavá, ale trošku komplikovaná (snad v žádné jiné knize nebylo tolikrát použito slovo “diskurz”). Knihu jsem si pořídil kvůli článku, ve kterém psali, že francouzský vydavatel se rozhodl i přes Foucaultovu poslední vůli vydat Michelovů nedokončený čtvrtý díl v rámci reakce na kampaň #MeToo.
A Michel Foucault opravdu předběhl dobu. V podstatě předpověděl, že se něco takového stane. Důrazně poukazuje na to, že problém se netýká mužů, ale naší společnosti. Proč se ženy bály otevřeně mluvit o tomto problému:

“Moc je totiž tolerovaná jen za podmínky, že její významnou část sebe samé maskuje. Její úspěch je přímo úměrný tomu, nakolik se jí daří skrývat své mechanismy.”

Ano, mnoho mužů touží po moci a důsledkem nastavení naší společnosti se tak začali chovat i k ženám. Ženy však dříve nebyly takové. Dokázaly si stát za svým a říct všechno na rovinu. Ale najednou se začali objevovat “experti” v podobě lékařů, pedagogů, psychiatrů, kněží a pastorů, kteří začali kázat svoje vize a najednou ve společnosti začali označovat lhostejné matky, impotentní, sadistické nebo perverzní manžele, hysterické či neurastenické dcery, předčasně aktivní a již vysílené děti, mladé homosexuály odmítající manželství nebo homosexuály zanedbávající svou ženu. Tím vnášejí neklid sexuality a začíná se z této záležitosti stávat tabu. Sex se v podstatě stal politickou záležitostí a dal vzniknout rasismus. Jen si vzpomeňte na Hitlera a jeho nacismus. Celá ta politika populace, rodiny, manželství, vzdělání, společenské hierarchizace, vlastnictví a dlouhá série neustálých intervencí na rovině těla, chování, zdraví, každodenního života tak přijaly zabarvení a ospravedlnění z mytické starosti chránit čistotu krve a zajistit vítězství.
Samozřejmě i lidé v minulosti měli různé sexuální choutky. Jen prostě nebyl problém o tom mluvit. Ale v 19. století se rozhodli sexuální pud izolovat jako biologický a psychicky autonomní pud. Vznikla analýza všech forem anomálií, jichž může nabývat a začal se na základě toho hledat technologie nápravy. Z této analýzy vzešly 4 body, se kterými se setkáváme i nyní: hysterická žena, masturbující dítě, malthusiánský pár a perverzní dospělý.
To vše postupně vedlo k různým situacím po celém světě, včetně #MeToo. Ale naše globální společnost si neuvědomuje, že nelze vytvořit jednotnou globální strategii platnou pro celou společnost.
Vezměte si například často a různými prostředky prosazovanou ideu redukovat sex na jeho reprodukční funkci, na jeho heterosexuální a dospělou formu a na jeho manželskou legitimitu, která nebere bezpochyby v úvahu mnohost zamýšlených cílů, mnohost prostředků působících v sexuálních politikách, jež se týkají obou pohlaví, různých věkových skupin a rozdílných společenských tříd.

Takže kniha rozhodně stojí za pozornost, protože vám ukáže pohledy z různých úhlů, které stojí za povšimnutí.

Takový výstřel do prázdna, kdy na trhu existují mnohem lepší knihy o tomto tématu (přímo od toho samého nakladatelství). Člověk si až říká, čím tato kniha uspěla. Přijde mi, že tady na Goodreads dostává kniha vysoké hodnocení jen od spisovatelů, tak buď nejsem spisovatel, nebo nemám problém s odblokováním kreativity. Ale pokud opravdu tato kniha někomu pomohla, pak gratuluji.

Konečně mi někdo vysvětlil moderní umění, před kterým jsem občas nechápavě stál v galeriích a přemýšlel, co se tím básník, tedy umělec, snažil říct. Do detailu sepsaná kniha, která vám pomůže přijít modernímu umění na kloub a vysvětlit, na co se to vlastně díváme (takže název knihy je přesný). A já se teď těším, až navštívím nějakou další výstavu a budu moc studovat umělecká díla novým pohledem.

Kniha, která vám skrze krásný a skutečný příběh ukáže, že všichni máme nějaké rány a všichni máme schopnost rány léčit. Máme vždycky možnost dávat lásku. Každý úsměv neznámému člověku může být dar. Každý okamžik, kdy nesoudíme druhého, je dar. Každý okamžik odpuštění sobě samému nebo druhému člověku, je dar. Každý čin soucítění, záměr sloužit je dar světu i sobě samému.
Autor knihy říká, že stojíme na začátku věku soucítění. Lidé touží pochopit, jaké mají na světě místo, jak mohou být spokojení a šťastní, hledají způsob transformace. Díky této knize najdete způsob, jak toho skutečně dosáhnout a rozhodně ji dporoučuji každému, kdo se alespoň chce ukázat, že být šťastný je možné.

Z nějakého důvodu mě tato kniha nechytla. Nevím proč, protože jsem se na ni tešil strašně dlouho. A když se mi konečně dostala do ruky, tak jsem se na ni vrhl. Z počátku jsem knihu četl s nadšením, protože zachycovala z vědeckého pohledu všední věci, jenže potom to šlo čím dál více do hloubky a já si začal říkat, proč vlastně řeším takové věci? Na světě je spoustu důležitějších věcí, kterým bych měl věnovat svou energii. Možná by mi v tom nějaké algoritmy pomohly, ale to bych nesměl ztrácet čas a rovnou se na to vrhnout.

Yuval nezklamal a opět přinesl parádní náhled do lidského bytí, co nás čeká a nemine. Samozřejmě se najde pár odkazů na jeho předchozí knihu, což mi vůbec nevadilo, protože díky tomu funguje jako celek (měl jsem původně obavy, že si budu muset znovu přečíst Homo Sapiens, i když by mi to vlastně ani nevadilo). Takže za mě můžu maximálně doporučit a rozhodnout se, zda jste připraveni na budoucnost.

Další kniha od úžasného českého vědce, o kterém jsem neměl doposud zdání. Takovej českej Alexander von Humboldt :)

Povedená kniha o úspěšných projektech. Za jejich úspěchem se však skrývají nečekané příběhy, které vás překvapí a vy zjistíte, že virální videa se nestala virální, protože je sdílel celý svět, ale jen hrstka influencerů. Díky této knize si uvědomíte, jak udělat dobrou strategii, která povede k úspěchu jakéhokoliv produktu. Současný svět se radikálně změní a za 5 let bude tato kniha zastaralá. Naštěstí má v sobě pár kapitol, které ukazují proměnu již zastaralých věcí, které byly nahrazeny novými věcmi. A to vám může pomoc připravit se na nadcházející proměny.

Asi jsem měl od knihy příliš velké očekávání. Kniha je spíš takový výtažek podstatných informací o tom, jak vznikaly první vizualizace, kolik jich nyní existuje a jaké je jejich použití. Což ve své podstatě není špatně, ale i tyto informace šlo podat čtivější formou. Možná za to může nedávná kniha “Knihy a typografie” od Martina Peciny, která mě textem a zpracováním nadchla pro daný obor.

Krásná kniha o tomto úžasném oboru, který je mnohdy přehlížen, přestože se jedná o velmi důležitou součást výroby knih. Martin Pecina velmi hezkým a čtivým způsobem zasvětí čtenáře do tajů typografie a vy začnete na písmo pohlížet trošku jinak. Přestože každý rok vznikne nespočet knih, tak jen některé z nich lze považovat i za umělecké dílo, které čtenářům obohatí jejich zážitek ze čtení. A teď mě omluvte, jdu se podívat do knihkupectví na nějaké knihy, které pan Pecina navrhoval.

Tato kniha vás krásně odradí od cestování do vesmíru či dokonce na Mars. Je tolik problémů, které se nepodařilo ještě vyřešit, aby člověk mohl pohodlně žít a cestovat ve vesmíru (z vesmírných stanic se nevysílá první dva dny, protože astronauti po příletu často zvrací, než si zvyknou na stávající změnu - i ti zkušení).
Lidé, kteří mají rádi sex, by rozhodně měli zůstat na zemi, protože zatím se nepodařilo najít řešení, jak správně tento akt provádět ve vesmíru (Pornoprůmysl se snažil natočit sex ve stavu bez tíže, ale marně. Tak to nafejkovali a snažili se to komunikovat jako reálný sex ve stavu beztíže. Mimochodem toto prvenství má česká pornoherečka Silvia Saint), dokonce se to nepodařilo ani pokusným krysám.
Mary Roach se s čtenáři podělí o spoustu zajímavých faktů, které vzešly z experimentů NASA a jiných společností. Kniha může být užitečná i pro ty, kteří mají rádi psychologii a fyziku. Zjistíte spoustu zajímavostí, které by vás nenapadly, ale NASA jim věnovala spoustu energie, času i peněz.
Ale uvědomíte si, kolik toho pořád o vesmíru nevíme.

Už chápu, proč v knižním nakladatelství Melvil neplánují vydat tuto knihu. Kdyby ji totiž vydali, tak můžou rovnou zrušit jejich edici “Žádná velká věda”. V této knize Eda Catmulla je totiž všechno, co potřebujete vědět. Zjistíte, co se skrývá za virálním úspěchem (Hitmakeři); zjistíte, řešit velké problémy a jak si ověřit správnost vašich myšlenek (Sprint); zjistíte, jak dosáhnout spokojeného života (Designérem vlastního života); zjistíte, že si mnohdy musíte stát za svým a dokážete tak přesvědčit i Steva Jobse (Nikdy nedělej kompromis); zjistíte, proč některé týmy drží pohromadě a jiné se rozpadají (Lídři jedí poslední); zjistíte, že ptát se je velmi důležité (Začněte s proč); a zjistíte toho mnohem více.
V této knize opravdu najdete spoustu zajímavých postřehů, které jsou začleněny ve skutečných příbězích ze života Edwina Catmulla - prezidenta studia Pixar a Disney Animation.
Já jsem dlouho čekal na okamžik, kdy tato kniha vyjde v češtině. Slavila totiž úspěch po celém světě a spoustu úspěšných lidí ji doporučuje jako must-read. Jenže po dvou letech čekání mi došlo, že se nedočkám. Tak jsem si ji pořídil v originále. Už od samotného začátku mě chytla a já se těšil na každou další kapitolu. Během čtení mějte u sebe i zvýrazňovač, protože tam najdete tolik zajímavých postřehů, které stojí za to si zapamatovat a zkusit je aplikovat ve svém vlastním životě. Kdyby alespoň z části se někteří kreativní ředitelé reklamních agentur v Čechách inspirovali a zavedli něco z toho, co navrhuje Ed Catmull, tak v reklamě bude chtít pracovat každý a hlavně budou vznikat kreativnější kampaně a nápady (zejména kapitola o výzkumu by je o tom mohla přesvědčit). Takže můj závěr je ten, že knihu doporučuji všem, kteří pracují v kreativním oboru i mimo něj. Kniha je velmi inspirující a dokáže vás přesvědčit, že každý z nás může mít radost z práce.

Fantastické nahlédnutí do náboženství a vnímání světa. Rozhovory s Campbellem vám ukáží krásu vyprávěných příběhů a odhalí věci, které jste doposud chápali jinak. Ale není to jen rozbor zapomenutých příběhů. Najdete zde vše, od lásky až po umírání. Je toho tolik, co lidé nevědí o minulosti tohoto světa a tato kniha vám aspoň pomůže pochopit zlomek.

Konečně jsem se k tomu dokopal. Knihu už jsem měl v hledáčku dlouho, ale poté, co vyšel trailer na filmovou adaptaci, jsem se musel na ní vrhnout. A kniha mi přinesla neskutečný zážitek. Naposled jsem takovou euforii a napětí prožíval při čtení knihy Marťan. Skvělé zvraty, skvělé postavy a hlavně skvělé odkazy na kulturu, ve které jsem také vyrůstal. Člověk hned dostane chuť si zahrát staré hry a věřím, že se po filmu YouTubeři zblázní a začnou natáčet Let's playe ze starých osmdesátkových her minulého století.

Jak jsem se mohl dostat k té knize až teď? Na druhou stranu jsem rád, že jsem se k ní vůbec dostal. Utopický román, který zjevně nikdy nezestárne, protože se historie opakuje pořád dokolečka a v současnosti toho přináší hodně k zamyšlení. Nejen, že se začnete dívat na politiku jinak, ale začnete oceňovat tu svobodu, kterou ještě máme.

Ač se jedná o velmi starou knihu, tak v ní můžete najít spoustu věcí, se kterými se setkáte v současnosti. Pár poznatků by se krásně dalo aplikovat na Prahu a jiná česká města. Jacobsová napsala velmi podrobnou analýzu, která rozhodně stojí za přečtení, protože vám ukáže pohled na město jako celek. Což někteří developeři nechápou a pak staví baráky, které zejí prázdnotou.